Bilaterální vztahy Československa a Izraele v letech 1948–1967 lze popsat jako velmi dynamické, bohaté na události, a především značně reflektující události studené války. Zatímco období druhé poloviny čtyřicátých let 20. století se nacházelo ve světle
nadstandardní míry přátelství a spolupráce mezi oběma zeměmi, kdy Československo mimo jiné významně přispělo ke vzniku nezávislého Izraele, během následujících let se situace diametrálně proměnila a vzájemné vztahy značně ochladly. Zásadní roli v tomto údobí sehrály
politické procesy padesátých let v Československu, pro něž byl typický výrazný antisemitismus. Posléze se v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu Československo stejně jako většina států východního bloku jednoznačně přiklonilo na stranu arabských států. Napětí v
československo-izraelských vztazích eskalovalo v červnu 1967, kdy Československo v reakci na události šestidenní války oficiální vztahy s Izraelem zcela přerušilo. Tento stav přetrval až do změny politického režimu v Československu v roce 1989.
Edice Studená válka
– nové dějiny se soustřeďuje na fenomén studené války, jejíž dopady stále významně ovlivňují podobu současného světa. Soudobý výzkum se začal z velké části odvracet od ustáleného vnímání tohoto několik desetiletí trvajícího konfliktu jako bipolárního střetu mezi
Spojenými státy a Sovětským svazem. Na rozdíl od starších přístupů si edice klade za cíl přiblížit studenou válku z nejrůznějších perspektiv, a to se zvláštním zřetelem na dosud nedostatečně zmapované aktivity dalších aktérů a dopady jejich zahraniční politiky v
globální perspektivě studené války. Vychází ve spolupráci se Skupinou pro výzkum studené války, jež je součástí Institutu pro studium strategických regionů při Univerzitě Karlově.
