Zcela nová publikace si klade za cíl odpovědět na otázku Jak vypadá dnešní Japonsko a kam směřuje. Po éře ekonomického rozmachu prochází země obdobím pomalého růstu. Svou roli v dynamické proměně země sehrávají nevyužité technologie, masivní zadlužení v
oblasti veřejných financí či přechod na jiné zdroje energie. Mění se celá japonská společnost, proměnami prochází také oblast osídlení. Atlas je určen všem zájemcům o Japonsko.
Japonsko v minulosti zaznamenalo obdivuhodný ekonomický růst, díky němuž nejen
dohnalo většinu západních ekonomik, ale stalo se druhou nejvyspělejší zemí světa hned po USA. To, co dříve pohánělo růst, už ale dnes nefunguje. Japonsko se již 30 let nachází v období slabého a křehkého rozvoje, doprovázeného od roku 2006 také úbytkem obyvatel; navíc bylo
postiženo dvěma velkými otřesy: hospodářskou krizí roku 2008 a živelní katastrofou v roce 2011. Země je neustále konfrontována s novými výzvami, které musí řešit.
Tento atlas nabízí plastický obraz současného Japonska. První část knihy představuje geografický
obraz Japonska v širším smyslu – jeho osídlení, správní a regionální strukturu a hlavní rysy demografického vývoje, které formují regionální členění a vývoj celé země. Slouží jako základ pro analýzu dalších map atlasu. Druhá část se věnuje periferním a venkovským
oblastem Japonska. Vývoj těchto do značné míry opomíjených území dlouho určovalo pěstování rýže na zavlažovaných polích. Tradiční hospodaření utvářelo nejen krajinu, ale formovalo i vývoj společnosti. Rýžová kultura a venkovský způsob života jsou dodnes významné.
Tento svět však rychle mizí. Sílí migrace obyvatel do měst a depopulace venkova vede k návratu divočiny.
Třetí část publikace dokumentuje fenomény, které utvářejí obraz největších sídelních aglomerací – megapolí. Ty sice představují páteř a srdce Japonska,
ale i ony prodělávají velké změny a jejich osud a vývoj se liší. Čtvrtá část atlasu se zabývá hospodářskými a sociálními otázkami počínaje vylíčením souvislostí mezi rozvojem japonského průmyslu a jeho dopadem na životní prostředí až po katastrofu ve Fukušimě.
Posléze se zaměříme na specifičtější témata, jako je organizace posvátného prostoru, otázka chudoby, postavení žen nebo volební geografie.
