Autor v obsáhlé monografii analyzuje interakce mezi hospodářským a sociálním vývojem, státní správou, společností, zástupci hospodářské sféry a tou částí vzdělávacího systému, která měla připravit kvalifikované pracovní síly pro tovární průmysl, řemesla,
zemědělství, obchod a částečně i služby. Ve zvoleném časovém úseku odkrývá okolnosti vzniku odborných škol a mimoškolních vzdělávacích alternativ, formování učebních plánů, sleduje proměnu skladby žactva i kvalifikačního profilu absolventů. Zaznamenává reakci
vzdělávacího sektoru na dlouhodobé a stále intenzivnější modernizační procesy i na konjunkturální výkyvy hospodářství a změny hospodářské politiky státu.Hlavní přínos knihy spočívá v širokém uplatnění komparace a v propojení témat, která byla doposud zkoumána
odděleně. Autor vychází z rozboru postojů k profesnímu vzdělávání na centrální, zemské, regionální a lokální úrovni. Dále studuje angažmá státu, lokální a zemské samosprávy, profesních organizací a společenstev i reprezentativního vzorku konkrétních podniků a
jedinců z řad politických a hospodářských elit. Rozvoj profesně vzdělávací infrastruktury je představen v celopředlitavském (rakouském) kontextu se zvláštním zaměřením na region rakouského Slezska. V perspektivě předlitavské části habsburské monarchie přináší kniha
užitečné srovnání i s jejími dalšími provinciemi (zejména Čechy, Morava, Dolní Rakousy, Halič).
