Kniha Výstavy mají historii přináší do českého prostředí vybrané překlady textů známých i méně známých autorek a autorů představujících základ diskurzu tzv. exhibition histories - oboru zabývajícího se dějinami výstav. Pozornost je v nich věnována gramatice výstav,
která se stala podstatným interpretačním nástrojem současných dějin umění. Tři hlavní kapitoly - Výstava jako médium, Trajektorie exhibition histories a Moment kurátorství - ilustrují konkrétní směry výzkumu rezonující v dějinách výstav. První se v obecné rovině věnuje
základní otázce, co výstava je a jak ji lze v současnosti chápat jako médium, jako specifickou místně i časově určenou kulturní formu či žánr moderního umění. Druhá kapitola mapuje jednotlivé trajektorie a způsoby, jakými jsou tyto dočasné výstavní reprezentace umění
historizovány a jak se propisují do aktualizovaných příběhů jeho dějin. Poslední pak zaměřuje svoji pozornost na dobově podmíněný rozvoj nové kurátorské profese, jež se od konce šedesátých let 20. století postupně etablovala v rámci uměleckého provozu a získala pozici
jedné z nejvýznamnějších kapitol výstavních dějin.
