Niterná zpověď jedné z nejvýznamnějších dánských autorek dvacátého století V Dánsku již kultovní trilogie, původně vydaná ve třech útlých knihách, zavádí čtenáře do Kodaně mezi třicátými a sedmdesátými lety dvacátého století. Tove Ditlevsenová vypráví
svůj životní příběh: pocházela z prostého dělnického prostředí a snažila se z něho co nejdříve uniknout do světa literatury. Kniha zobrazuje složitá ženská přátelství, manželství bez citu a porozumění, mateřství a nechtěná otěhotnění, milostná vzplanutí,
rozpolcení mezi dvěma muži, závislost na alkoholu a drogách, ale především závislost na psaní. Autorka se v pouhých sedmnácti letech stala slavnou básnířkou, ovšem věnovala se i psaní novel, románů, povídek, esejů a především memoárů. Svůj život ukončila roku 1976
sebevraždou. Ačkoliv ji soudobá kritika kvůli dělnickému původu i prostému faktu, že je žena, nebrala příliš vážně, nakonec se vypracovala v jeden z nejnaléhavějších hlasů dánské literatury dvacátého století a se stejnou intenzitou oslovuje čtenáře po celém světě
i dnes. ––– Nezpochybnitelné mistrovské dílo, které dokáže zaplnit jistý druh vnitřní prázdnoty. […] Tak trochu jako kdybyste zjistili, že hrdinky neapolské tetralogie Eleny Ferrante opravdu žily.— The New York Times V dnešní individualistické kultuře se
spisovatelé tak často zaobírají vlastním životem, že se čtenář brzy začne nudit. Jako hotové zjevení stojí proti této tendenci bezohledná zpověď Tove Ditlevsenové z roku 1971 — autorka je ve svém líčení života podle středostavovských norem zcela nekompromisní, ovšem
tato neúprosnost ve stejné míře dohání i ji, její manžele a okolí.— Weekendavisen Ačkoliv je Kodaňská trilogie jen malou částí autorčina mimořádného odkazu, už sama evokace souboje ženy z dělnické třídy s představiteli kulturní elity nebo s vlastními démony
z ní dělá mistrovské dílo.— The Guardian
