Sociální mobilita Romů není ve veřejném ani akademickém prostředí výrazným tématem. Dá se říci, že je naopak předmětem soustavného opomíjení a popírání. V knize prezentované etnografické výzkumy přinášejí svědectví o historickém či aktuálním sociálním
vzestupu Romů ve vybraných lokalitách. Zvolené téma zároveň umožňuje dkrýt a popsat silné bariéry a tlaky, které proti této mobilitě stále působí - jedná se o mocenskou dominanci "majority". Kniha se tedy snaží o formulování nového rámce pro pochopení dynamiky vztahů mezi
etnicitou, sociální mobilitou a mocí. Publikace je výsledkem tříleté práce skupiny kulturních antropologů z Univerzity Palackého v Olomouci. Empiricky je založena na výzkumu přímo v terénu čtyř slovenských vesnic na Spiši, jejichž romští obyvatelé nenaplňují běžné
stereotypy o lidech žijících na okraji společnosti. Počáteční zaměření výzkumu na vyhledávání příkladů minulé i současné vertikální sociální mobility postupně vedlo ke kladení otázek nejen po podmínkách, ale také překážkách sociálního vzestupu Romů. Bohatá data
o lokální historii a paměti, práci a migraci, moci a interetnických vztazích umožňovala průběžnou komparaci a diskuzi v týmu výzkumníků. Návraty do terénu a ověřování analytického rámce následně vedly k formulaci závěrů, které podstatným způsobem rozšiřují
dosavadní pochopení situace Romů v současné slovenské společnosti.
