Vážení čtenáři, asi jste si někdy při rozmýšlení o věcech veřejných položili otázku, jak se vlastně rozhoduje o našich společných záležitostech? Co je kritériem rozhodování, když při řešení společenských problémů hledáme nejlepší variantu řešení?
Řídíme se při rozhodování vždy rozumem, tzn. jsme racionální aktéři, jak tvrdí ekonomie hlavního proudu? A jestliže racionální aktéři jsme, jak to že má rozhodování o společenských záležitostech někdy zjevné trhliny? Proč dochází k selhání čili nežádoucím
efektům? Kdo za to nese odpovědnost? Kde vznikla chyba? Lze daný stav nějak napravit a předjímat, abychom se pro příště vyhnuli společenským ztrátám?
Takové otázky mají závažný praktický dopad. Zmiňme například spor mezi zastánci a odpůrci dotací
vycházející z těchto dilemat: poskytovat zemědělské dotace a „křivit tak konkurenční tržní prostředí“, nebo nakupovat levnější potraviny v zahraničí a nechat naše pole ležet ladem? Na tyto a další otázky naleznete odpovědi na stránkách naší knihy. Na rozdíl od
„klasických“ publikací (nesoucích ve svém názvu obvykle termín „veřejná volba“) v ní hledáme nový pohled na problematiku.
Neuzavíráme se do krunýře odpovědí odvozených z axiomu homo oeconomicus, tedy předpokladu dokonale racionálně se chovajícího aktéra a
z něho odvozených modelů. Ukazujeme, že člověk je také bytost mravní. Má tudíž i smysl pro povinnost, čest a spravedlnost. Chování člověka má i deontologický rozměr. Při rozhodování o věcech veřejných je proto potřebné brát na zřetel i tuto stránku rozhodování.
Hledáte-li odpovědi na některou z výše uvedených otázek a chcete-li kultivovat své tvořivé myšlení, pak vám tato kniha přináší řadu informací a inspirací ke kritickému přemýšlení o věcech veřejných.
