Člověk si od nepaměti klade otázku jak vznikl a odkud vlastně pochází. Odpovědí jsou mu různá zkreslovaná vysvětlení, podle toho zda mají svůj základ v Bibli nebo ve smyšlených vědeckých teoriích. Starý Zákon, jako základní text křesťanské Bible a také všech
kánonů (věroučné texty) náboženství, která uznávají jediného Boha (monoteismus), je směsí podobenství a skutečných příběhů, které přibližují původ a úlohu člověka na Zemi. Během staletí byl biblický Starý Zákon vystaven mnoha zásahům tak, aby vyhovoval právě
panující mocenské síle, takže z něho byly vyjmuty právě ty části, které se týkají např. přirozených práv a svobody člověka. Další negativní vlivy na zkreslení původního textu se projevily v důsledku překladu do moderních jazyků. V současnosti se tak soubor textů Bible
stává pouze základním nábožensko-filozofickým spisem, který je uctíván, aniž by byl pochopen jejich pravý smysl a účel. Bible v původním znění byla průvodcem pozemským životem tehdejšího člověka. Z informací, které v Bibli zůstaly do současnosti se to nedůležitější
vytratilo, takže pro praktický pozemský život se téměř nic nehodí. Zůstaly pouze obecnější informace, jak byly vyjádřeny pro společnost v době vzniku Bible, takže neodpovídají soudobým podmínkám a současný člověk je nespojuje s potřebami svého bytí. Stala se jen
nezbytným předmětem při liturgických církevních obřadech a podobenství v ní obsažená se ani zdaleka nepřibližují současným podmínkám bytí člověka v denní praxi. Nejen z toho důvodu se člověk obrací na současnou vědu, aby dostal odpověď na otázku kdo je a kam
směřuje. Věda popírá existenci všeho jiného než smysly člověka vnímané skutečnosti. To, co nemůže pozorovat, zvážit, změřit a na základě toho konstruovat své teorie, je pro ni neskutečné a patří do oblasti mýtů a bájí. Touto metodou je vytvořena i teorie o náhodné
existeci člověka na Zemi a teorie o vzniku Vesmíru. Oba tyto směry, jak církevní tak současné vědy, neodpovídají skutečnosti, takže jsou jako návod pro praktické bytí člověka zcestné.
