Pavel Ambrož, přáteli zvaný - i před sebou samým nekompromisně - Homér (1964-2011), básník jasného a dobrodružně villonovského přesvědčení, gellnerovského vtipu a nadhledu. Básník "od přírody", řeklo by se. Nikdy nezakolísal v trpném a často nemálo heroickém údělu.
Život básníkův byl rámován stejnou pozemskou délkou jako u Jacka Kerouaca - a ukončený z těchže klinických příčin jako několik dní předtím u jiné legendy zdejšího undergroundu - Ivana M. Jirouse. Knížka Závěť je možná trochu diskutabilně - v hlubokém odporu
nakladatelství k "výborům" - pojata jako skutečný soubor Homérových "posledních básní", všech, které za rok 2011, přesněji od 18. 1. do 10. 10., napsal. Poslední báseň se jmenuje Euthanasie: "Pravidelně mi srdce bije / a tlak taktéž v normě mám. / Primář však praví -
nepřežije. … // Před smrtí se v bolestech svíjet… / Marno se tímto zabývat - / felčaři už mi dali mat. …" (10. 10. 2011, restaurace)
