Stárnoucí a už trochu rezignovaný psychiatr dostane do rukou úžasný vynález PSYCHOFON, který zachycuje a překládá lidskou řeč do roviny emocí. Ale i tento vynález se dá zneužít?
AČKOLI BYL A JE SPISOVATEL JOSEF NESVADBA SPOJOVÁN S ŽÁNREM SCI-FI, on sám se tomu
bránil a považoval to za zjednodušující nálepku. V rozhovoru pro Československý rozhlas v roce 1965 to upřesnil: "Já vlastně takovou čistou science-fiction - s výjimkou pár povídek - nepíšu. Původně se tomu žánru říkalo "takové jiné povídky", takže říkám, že píšu
takové jiné povídky. A v těch nesmí chybět dobrý příběh a zvraty v ději." Nesvadbovy povídky byly skutečně jiné, a to nejen v rámci sci-fi, ale i obecně české literatury druhé poloviny 20. století. Autora zajímaly především lidské charaktery a bystře analyzoval motivy
jejich jednání skryté pod povrchem. Inspirace z praxe měl nepochybně dost, jako diplomovaný psychiatr byl průkopníkem individuální i skupinové terapie u nás a spisovatelství měl takříkajíc na vedlejší úvazek. Přesto napsal úctyhodný počet povídek a několik románů. Ty
nejlepší povídky byly zařazeny do více světových antologií sci-fi a vyšly v překladech v USA, Velké Británii, Německu a dalších zemích.
