Protagonistka knihy, Hana Jüptnerová (1952-2019), vystudovala češtinu a němčinu na Masarykově univerzitě v Brně. Nonkonformní myšlení, ovlivněné tragickou ztrátou rodiny v sedmnácti letech, ji záhy přivedlo mezi disidenty a básníky. Od roku 1976 vyučovala německý jazyk na
gymnáziu v Jilemnici, po revoluci ve Vrchlabí. V roce 1982 vstoupila do Českobratrské církve evangelické. Po proslovu na pohřbu politického vězně Pavla Wonky v květnu 1988 pracovala v manuálních profesích. Solidární životní postoj se v polistopadovém období promítl do úsilí o
porozumění mezi Čechy a Němci; kromě dvou synů vychovala tři romské dívky v pěstounské péči. V roce 2017 jí organizace Člověk v tísni udělila Cenu Příběhů bezpráví.
Mimořádná kniha. Německá básnířka Tina Stroheker vytvořila intimní, poetický portrét své
blízké přítelkyně. Hledá slova, která by jí pomohla zachytit příběh o zachování osobní integrity člověka, který byl za svého života tak často nežádoucí a činil troufalá rozhodnutí. Na začátku stojí toto přátelství a tichá, nenápadná magie fotografií. Básnířka
popisuje fotografie Hany Jüptnerové, prezentuje čistou krásu bez uměleckých efektů: bez zbytečné interpretace, bez předsudků, bez přikrašlování obnažuje věci tak, jak jsou. Jako by strhla mlhu, ze které vystoupí jádro věcí. Je to poezie. A stále zůstává přítomné něco,
co se obejde beze slov.
Radka Denemarková
