Pálijština je jazyk, ve kterém jsou sepsána zásadní díla
tzv. théravádského buddhismu, zejména samotný Pálijský
kánon (Tipitaka), ale i další díla náboženská, filosofická
a historická. Pálijština je doložena z cejlonských památek,
ale je svým
původem jazykem středoindickým, a tedy
podobná nejen staroindickému sanskrtu, ale blízká i dalším
indoevropským jazykům, jako je latina, řečtina či
jazyky slovanské. Kniha vedle obecného úvodu o pálijském
jazyce a dílech v něm napsaných obsahuje
vlastní
gramatiku, tedy výklad pálijského hláskosloví, tvarosloví
a skladby, s pomocí přehledných tabulek.
