Bavič, komik a příležitostní herec Josef Náhlovský se na české scéně pohybuje již dlouhá desetiletí, takže se asi těžko najde ten, kdo by neznal jeho osobitý, trochu svérázný humor. Možná právě proto překvapí, že se rozhodl vstoupit do hájemství tak niterného a
éterického, jako je pohádka. Někdo by to snad mohl označit takřka za svatokrádež. Ale v tomto případě to rozhodně neplatí. Nová knížka tohoto bývalého učitele českého jazyka je plná poutavého vyprávění a jako by skládala hold osobnostem českého pohádkového panteonu –
Erbenově dramatické dějové lince, kořenům českých pohádkových bytostí B. Němcové, Nepilově snové fantazii a půvabným hříčkám se zdánlivě obyčejnými slůvky.Hrdinové Náhlovského pohádek s roztomilými a mazlivými jmény (Žabžulenka, Omydlík, Myšulátko či Plamínek)
vyprávějí o tom, jak to chodí v pekelné škole, co se odehrává na dně malé lesní tůňky, jak byly potrestány zahálčivé dcery staré pekařky a přinášejí řadu dalších příběhů rozvíjejících dětskou představivost a fantazii, což je něco, s čím se naši nejmenší nad
displeji svých tabletů ke své škodě jen málokdy potkají. V době, kdy se násilí a brutalita valí na děti z obrazovek TV bohužel denně, jde o počin chvályhodný. Zásadní gró všech pohádek, tj. boj dobra se zlem řešil autor kultivovaně. Zlo není až tak zlé, dobro pak působí
přiměřeně, nenásilně. Kořením těchto pohádek je i humorný nadhled, který se vzhledem k autorovi jistě očekával. Sbírku s názvem Vykutalený pohádky doprovázejí milé ilustrace Jany Holé.
