Akademické svobody jsou stále více ohrožovány dusivou kulturou konformity ve vysokoškolském vzdělávání, která omezuje akademické pracovníky, svobodu akademického myšlení i rozvoj znalostí ? tedy samotné základy, na nichž jsou vědecké i univerzitní instituce postaveny.
Kdysi učenci požadovali akademické svobody, aby mohli kritizovat existující znalosti a hledat nové pravdy. I když dnes tradiční záliba v rétorice akademických svobod přetrvává, studenti i učitelé ji kritizují jako zastaralý a elitářský koncept a zpochybňuje ji i řada
politických a intelektuálních směrů, jako je feminismus, kritická teorie a politika identity.
Tato provokativní kniha sleduje zánik akademických svobod v kontextu měnících se představ o účelu univerzity a povaze vědění. Autorka tvrdí, že zpochybnění této kultury
konformity a cenzury a obrana akademické svobody projevu jsou zapotřebí, aby byla umožněna kritika a aby intelektuální projekt hodnocení existujících znalostí a navrhování znalostí nových byl smysluplný. Tato kniha je výzvou a voláním do zbraně za sílu akademického
myšlení.
