Novela, kterou česko-německý autor napsal v němčině a která se opírá o autentické výpovědi, popisuje příběh a vnitřní stav pěti mužů, které v mládí totalitní (v tomto případě nacistický) režim donutil k vině. Každý z nich jiným způsobem, ale vždy neodvratně, ve
zralém věku prožívá vědomí oběti i výčitky svědomí zároveň a dospívá k tragické bilanci vlastního života. Hlavními tématy knihy jsou geneze viny jedince v totalitním režimu, otázka odčinitelnosti provinění a předpoklady odpuštění sobě i druhým. Autor tak svou novelou
přispívá k úvahám o poměru nejen jedince a národa, občana a státu, ale také oběti a viny, "nevinnosti" a zodpovědnosti, přispívá k úvahám o konfrontaci jedince s tím, co ho sice přesahuje, co se vymyká jeho vůli (rodinný původ, historický okamžik dospívání atd.), ale s
čím se musí vyrovnat pouze on sám, a to bez politického rituálu, který by vedl ke katarzi.
