K listopadovým pětasedmdesátinám nám i sobě nachystal známý písničkář speciální dárek. Několik let příprav přineslo souhlas dědiců nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta se zhudebněním 17 básní a nalezení nejvhodnějších melodií. Akustický kytarista
Paleček se pustil cestou užitečné částečné elektrifikace, přidal také hosty na klávesy, harmoniku, housle, trubku, flétnu, ba smyčcové kvarteto. Citlivě využité nástroje byly nahrány v aranžích Pavla Fořta, skvělého kytaristy z Flamenga, Labyrintu či kapely Karla Gotta. Na
začátku byl společný žižkovský původ národem obdivovaného básníka Seiferta i zkušeného sólového písničkáře, kdysi proslaveného v duu s Michaelem Janíkem. Verše, podle legendy vznikající s poetovým tichým prozpěvováním, se ukázaly jako ideální východisko pro
zhudebnění. Paleček vybral básně, občas ostatně ve sbírkách pojmenované jako Písně, s vkusem a talentem na odhad výsledné hudební podoby. Najdete tu z čítanek povědomá prostá témata, verše proslavené i ty méně známé. Je to posluchačsky silný soubor skladeb obvykle mezi
dvěma a třemi minutami, zazpívaný s odpovídající pokorou i přáním Seiferta oslavit. Podařilo se: bylo natočeno silné album, nebojící se něhy písmenek i tónů.
