Zatímco první díl knihy České země za prvních Přemyslovců v 10. - 12. století se věnoval spíše politickým dějinám, sledoval počátky přemyslovské moci a zabýval se snahou Přemyslovců získat pro svůj rod co nejprestižnější postavení v rámci říše, bude druhý
díl věnován praktičtějším problémům. Viděli jsme, jak vnímali české země říšští kronikáři a jak tento obraz "Boheman" v raně středověkých pramenech mohl přispívat k utváření jejich identity. Jaké praktické doklady vzájemné komunikace mezi českými zeměmi a říše
ale máme? Na tuto otázku bude me odpovídat s pomocí stop, které po sobě zanechal kult svatého Václava, konkrétně se budeme zabývat slavnostními svěceními kostelů, kde byly chovány jeho ostatky, vydáme se i po stopách rukopisů václavských legend. Vazby se však odrážejí i v
hmotné kultuře. Cenným vodítkem jsou zde zejména stavby, jejichž studiem historikové umění dokládají přítomnost vzorů a vedou nás nepřímo k poznání vzájemného transferu myšlenek i pracovních postupů. Jak je to s možným vlivem kultury jižní a východní kultury nastiňuje
na příkladě sporu o staroslověnskou liturgii a písemnictví následující kapitola.
Vláda a moc jsou důležité jevy společenského života. Jaké byly asi hranice knížecí moci? Jaké prostředky kníže využíval k vládě, komu vládl a co jej limitovalo při výkonu
moci? To je série otázek, jež vždy hýbala humanitními obory a i dnes rozviřuje diskusi mezi domácími medievisty. Určitá vodítka nabízí trojice kapitol, které se jednak zabývají staršími diskusemi, jednak praktickými limity života v raném středověku, jednak strukturou
tehdejší společnosti a její dynamikou.
Nikdo nemůže zpochybnit význam írkve ve středověku. Proto bude následující dvojice kapitol věnována jednak vzniku základních církevních struktur (biskupství, počátky farní organizace), jednak počátkům a rozvoji
klášterního života.
