Nekonečno, prostor a dimenze zdánlivě patří do matematiky od samého jejího počátku. Přesto se jich matematika chopila až na konci 19. století a teprve od 20. století jim věnuje samostatnou disciplínu - obecnou (množinovou) topologii.
Ta rozšiřuje poznatky (klasické)
teorie množin tak, aby bylo možné vytvořit pro celou matematiku jednotný vysvětlující rámec. Jak napsal Maurice Fréchet, jde o "takový obecný pohled, který obsáhne všechny tyto jednotlivé případy", tj. algebru, analýzu i geometrii.
První část knihy systematicky probírá
hlavní témata topologie. Začíná metrickými prostory, následně podává ekvivalentní vymezení topologie, sleduje axiomy oddělování a spočetnosti, tematizuje Tichonovův součin či -obal a vrcholí obecnou metrizační větou. Snahou při dokazování všech tvrzení je udržet co
nejvíce na zřeteli názornou matematiku.
Druhá část se zabývá historickým vývojem této disciplíny prostřednictvím studia prací uveřejněných v odborných časopisech a také skrze příběhy samotných topologů od Poincarého či Lindelöfa až po Smirnovači Dieudonného.
Ukazuje se, že topologie byla ovlivněna filosofickými směry 20. století, jakými byly realismus, existencialismus nebo strukturalismus; sama si přitom vytvořila intuicionismus, logicismus či formalismus.
Prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc. (1935-2015) byl profesorem na katedře
filosofie Západočeské univerzity v Plzni. Marie Větrovcová, Ph.D. (1977) působí jako odborná asistentka na témže pracovišti.
