V nové verzi vychází mimořádné Dürrenmattovo dílo, které bývá i díky původnímu podtitulu Opera o jedné soukromé bance přirovnáváno k Brechtově Žebrácké opeře. Tato verze má podtitul Komedie o jedné soukromé bance. Autor v příběhu o pádu banky, která je po pět
generací tradičně založena na zločinu, s neodolatelným kritickým a zároveň humorným pohledem poukazuje očima nové nastupující generace na neslučitelnost kapitálu a lidskosti. Ve světě, kde moc je provázena finančními zájmy vládců, nemá místo demokraciš a svoboda. Ke své
hře, kde próza přechází ve zpěv, autor říká: "Ve Franku Pátém lidé zpívají, když lžou - Třígrošové opeře, když mluví pravdu."
V překladu Jiřího Stracha jako 166. svazek edice D.
