Kniha představuje nižší duchovenstvo jako svébytnou součást raněnovověké společnosti. Na základě studia rozsáhlého souboru písemných pramenů (katalogů kléru, pozůstalostních spisů a dalších písemností), které vypovídají o kněžích působících od čtyřicátých
do osmdesátých let 18. století na území olomoucké diecéze, autor zkoumá, do jaké míry se u moravského kléru ve studovaném období projevovaly rysy stavu a do jaké míry vykazoval znaky profese, jaký byl obvyklý průběh kněžské kariéry, zda mohl vstup do řad nižšího kléru
sloužit jako prostředek sociálního vzestupu, jakého ekonomického a sociálního postavení sledovaní kněží dosáhli v průběhu svého profesního života, tedy jaká byla konkrétní výše i skladba kněžského majetku (kněžských pozůstalostí), či do jaké míry se v hmotné
kultuře kněžských domácností projevovaly prvky stavovsky (profesně) specifické, nebo naopak obecnější rysy každodenního života dobové (městské či venkovské) společnosti. Monografie poskytuje ucelený pohled na profesní život a sociálně-ekonomické poměry kléru v 18.
století, a zaplňuje tak citelnou mezeru v poznání dějin společnosti českých zemí v raném novověku.
