Co vedlo vzdělanou dívku plnou života, dceru českého krále Přemysla Otakara I., o jejíž ruku žádal sám císař, k rozhodnutí vzdát se světské moci, tělesné lásky a stát se jeptiškou?
Příběh, který Tajemství vypráví, stojí na půdorysu dochovaných
historických faktů. Nahlíží 13. století jako období protichůdných mocenských i duchovních proudů, v jehož centru stojí Anežka: nejdřív jako osamělé dítě putující po evropských dvorech, později jako dívka s hlavou popletenou rytířskými mýty, zrazovaná, a přesto
toužící po lásce a naplnění – zároveň ale i dívka vědomá si vlastní zodpovědnosti – vůči své rodině a zemi. Možná, že její život skrýval tajemství, které by křesťanské legendy nedovolily vyprávět.
Při hledání pravdy o dívce, která nad českou zemí
z hlubin 13. století stále drží ochrannou ruku, vstoupily do vyprávění obrazy bytostí lesů, démonů přítomných v gotických chrámech a magické myšlení středověkých příběhů – i když o nich už Anežčini legendisté mlčí.
