Na hrotu studny

Autorka touto svojí první básnickou sbírkou jednoznačně vstupuje do současné české poezie. Její básně jsou bolestně prožité a přitom svrchovaně utvářené. Autorka má vytříbený cit pro slovo a básnické řemeslo. Při pozorném čtení vidíme, že zcela osobitým způsobem se vztahuje k období symbolismu. Tomu odpovídá i její smysl pro hudebnost a melodiku verše. Bylo by opravdu hříchem tuto knížku opomenout.