„Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího
Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno sebepoznání člověka závisí na jeho schopnosti poznávat Boha v sobě samém. V trvalém procesu individuace se vykupují
navzájem Bůh i člověk. "Tato kniha se zdá být vítězstvím racionality nad náboženským poblouzněním. Ukazuje nám, jak lze naprosto přesně porozumět jedné z možností smyslu, který má fundamentalismus v našem světě a pro člověka. Nastavuje nám rovněž zrcadlo, ve kterém
můžeme spatřit, jak blízko může mít náš objektivistický racionální postoj k uchýlení se k dogmatům a fundamentalistickému zastávání názorů nebo víry."
Martin Skála, Jungovsky analytik
Autor v této knize brilantním způsobem odkrývá psychologické
pozadí fanatismu a náboženského fundamentalismu. Srozumitelně a s dávkou neskrývané odvahy nás nutí zamyslet se nad tím, jak a proč může nekritická víra vést ke konfliktům a v krajních případech k terorismu či válce. Autor však nezavrhuje náboženství jako takové, právě
naopak, pohledem jungovské psychologie ukazuje náboženství a potažmo duchovnost jako jednu z nejzákladnějších potřeb člověka. Fanatickou se stává tehdy, jestliže ztratí vědomý kontakt se svými vitálními, přirozenými kořeny. Jiří Kadlec
