Připadá mi to jako včera, kdy jsem na Korfu přijela s odhodláním prožít tu po Jannisově boku svůj život. Byl začátek ledna a při našich prvních procházkách jsem viděla starší Korfany, jak sedí před svými domy a vyhřívají se na poledním slunci. Teď prožíváme
druhý lockdown v Řecku a já jsem poprvé viděla svého manžela, jak si sedl na balkon a užíval si březnového slunce. Jak rychle uteklo těch čtyřicet let, co se známe...
Na první desetiletí našeho společného života vzpomínám v knize Zvyknout si na Korfu a nyní
předkládám dalších deset let, které jsou méně o zdravotnictví a finančních problémech, zato více o místním školství a cestování po Řecku.
Bylo pro mě příjemné pohroužit se v obtížné koronavirové situaci do vzpomínek mého obyčejného i neobyčejného
života.
