Kdo otevře jednu z nejkrásnějších knih poslední
doby, Atlas odlehlých ostrovů, může se ztratit světu jako Robinson Crusoe,
cítit moře, slyšet příboj a racky, vidět ledovce a skály. A pod nohama jemný písek. .
V dnešním globalizovaném světě se zdá
téměř nemožné, že ještě existují
těžce dosažitelná místa. Přesto je Judith Schalansky našla: padesát odlehlých
ostrovů, padesát teček ve světových oceánech, nesoucích pohádková
jména jako ostrov Samoty, Pukapuka, Fangataufa nebo ostrov Zklamání.
Autorka s lehkostí vypráví tak absurdní příběhy, jaké je schopna vymyslet
snad jen realita omezená na několik kilometrů čtverečních ztracených
kdesi v oceánu. Jsou to příběhy o vzácných zvířatech, podivných lidech,
o ztroskotaných otrocích a osamělých
přírodovědcích, zbloudilých objevitelích
a vyšinutých strážcích majáku, o zapomenutých námořnících
a vzbouřencích, příběhy o touze a odloučení…
„Kartografi e by konečně měla být chápána jako poetický žánr a atlas
jako krásná
literatura,“ prohlašuje mladá autorka a grafi cká designérka,
která jako dítě vyrůstala v NDR a často cestovala prstem po mapách.
Jako důkaz přináší topografické i typografické umělecké dílo, informativní
a snové zároveň, složené z originálního
rukopisu a vlastnoručně vypracovaných
map v pěti speciálně vybraných odstínech.
