Bhágavatapurána (pravděpodobně 10. stol. n. l.) patří k nejvýznamnějším dílům sanskrtské literatury a tvoří jeden z nosných pilířů indických náboženských tradic. Rozsáhlý kolektivně-anonymní spis je nejznámějším a současně i nejvlivnějším plodem mimořádně
produktivního žánru nábožensko-vyprávěcí literatury, souhrnně nazývaného purány. X. kniha tohoto díla líčí klasický životopis boha Kršny, který sestoupil na Zem, zrodil se jako člověk, vyrůstal mezi pastýři v kraji zvaném Bradžsko a v dospělosti se stal věrným
ochráncem nejen svého klanu, ale všech dobrých a spravedlivých lidí. Poutavou vyprávěcí linku doplňují závažné filozofické pasáže, týkající se představ o podstatě boha, člověka a jejich vzájemného vztahu. Text rovněž vykazuje značné literární kvality, které
oceňovaly nejen celé generace indických umělců a myslitelů, ale také běžných posluchačů a čtenářů Kršnova životního příběhu. Český překlad tohoto kanonického díla je vůbec první ucelenou ukázkou puránového žánru pořízenou přímo ze sanskrtského originálu.
