Jan Antonín Pitínský, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, je znám především jako prvotřídní divadelní režisér, který za svá nezapomenutelná představení posbíral řádku prestižních cen.
Ve skutečnosti je však autorem renesančního záběru. Pitínského básnické
dílo je co do počtu titulů skromné. Ale jeho první a dosud poslední sbírku Lulku tatíčkovi si vyznavači poezie pamatují dodnes. V nové básnické knize T.MA jde téměř výhradně o poezii milostnou… ale co to u Pitínského znamená?
Spolu se zvrstvenými emocemi jde o
bezohledný gejzír novotvarů a slovních spekulací, které vynášejí před čtenáře ty nejpodivuhodnější i nejbrutálnější asociace jako příslovečné žolíky z rukávu. Je to poezie neodvozená, jež se otevírá jen pomalu, s básnickými obrazy, které jsou příkrým opakem vší
zdobnosti. J. A. Pitínský je originální básník v tom nejlepším, "klasickém" smyslu a po osmnáctileté pauze o tom znovu vrchovatě přesvědčuje.
