Ne/být vlkem je sondou do duše vlkočlověka, jedince co nikdy není úplně lidský, ale ani úplně zvířecí. Jak obstojí ve své lidskosti sami lidé, kteří hlavního hrdinu obklopují? Může být člověk člověku člověkem, nebo je člověk člověku vlkem?
Ztráta lásky
člověka změní. Přetvoří jeho podstatu. Změní jeho charakter. Buď ho to zničí, nebo musí tuto ztrátu nějak kompenzovat. Přesně jako já, když jsem přišel o Salome. Můj svět se tehdy zhroutil. Už jsem nikdy nebyl tím kým dříve. Kompenzaci jsem si našel ve vlčím těle a
životě pudů.
Země zvaná Ruchyr Zon je v příběhu Ne/Být vlkem již třicet let demokracií. Lid se ale cítí být v ní podvedený. Chudoba roste, práce přibývá, ale peněz ne. Ve městech se začínají budovat první parní stroje. Luky a šípy nahradily zbraně palné. Moc
třímají v rukou oligarchové, kteří si s mocnými (často měšťany) uzurpují veškerou moc pro sebe. Žádný div, že pozůstatky šlechtických rodů z dob království se sjednocují a nabízejí společnosti krok zpět. Jenže je ten krok možný a správný? A je tu vůbec pro blaho
země?
Právě do takto komplikované společnosti přichází vlkočlověk Andy (příběh ani jednou nezmíní slovo vlkodlak), který se po nešťastné lásce rozhodl zůstat v kůži vlka. Od toho okamžiku uplynulo deset let. Sžil se s vlčí smečkou a životem pudů. Pak ale
přišli lidé a smečku vyvraždili. Aby zachránil, co se zachránit dá, mění se zpět v muže, který na své lidství zapomněl, stejně jako na řeč. A my sledujeme jeho cestu, která ho přivede k životnímu poznání.
