Podobnost mašinek vystupujících v této knize s mašinkami rachotícími po našich drahách je zcela náhodná.
Podobnost osob vystupujících v této knize s kýmkoli, koho znáte, je občas zcela náhodná a občas zcela plánovaně nenáhodná. Záleží na fantazii
každého čtenáře, koho v postavách uvidí. Číst pohádky přece vyžaduje představivost. A především: pohádka je pohádka. tož, ponořte se do víru mašinkovské zápletky nezatížení předsudky.
Pevně věřím, že humorně, až bláznivě pojatý příběh, jenž
zobrazuje střet dobra a zla a je situován do mašinkovského prostředí Tanvaldska, slovenských Tater a dnešní doby, v dětech zaseje semínko touhy stát na straně dobra a že děti myšlenky a poselství pohádek pochopí. Nepodceňuji je. Vnímají totiž v jiném modu, oplývají intuicí
a mají úplně jinou představivost než my, dospělí, kteří s věkem a zkušenostmi představivost a fantazii do jisté míry ztrácíme. A pokud něco ne zcela pochopí? Děti jsou přece zvyklé, že spoustě dějů kolem sebe nerozumí. Nicméně v takovém případě je skrze pro ně zatím
neuchopitelné situace vždy neomylně provede jejich intuice a dětskost. Nemusí rozumět detailům, vnímají celek. Ze semínka vtištěného do podvědomí jednou může vypučet potřeba přemýšlet a ptát se, později i jiskra schopná nasvítit stinné projevy doprovázející každého z
nás, každou dobu, každou společnost.
Lubomír Vejražka
