David Hume byl jedním z předních filozofů osmnáctého století, který svými myšlenkami ovlivnil mnoho generací, a jen obtížně nalezneme nějakého studenta filozofie, který by se s jeho dílem nesetkal. Největší interpretační pozornost se však tradičně soustředí na Humova
epistemologická témata a kritiku náboženství. A to i přesto, že se ve své době proslavil spíše jako historik a politický filozof. Cílem knihy je částečně splatit tento interpretační dluh především v oblasti Humova politického myšlení a jeho vlivu na generaci amerických
revolucionářů. Předkládaný text má kromě úvodu a závěru tři kapitoly: v první je věnována pozornost historicko-filozofickému kontextu, v rámci něhož Hume působil. Ve druhé kapitole jsou interpretovány základní filozofická východiska a myšlenky Humovy politické
filozofie, které rezonovaly v americkém intelektuálním prostředí. A v poslední kapitole je věnována pozornost vlivu, který mělo Humovo politické myšlení na generaci amerických revolucionářů, a především Jamese Madisona, filozofa a politika, prezidenta Spojených států, jenž
je díky svému autorství Virginského plánu považován za otce americké ústavy.
