První svazek souboru díla Josefa Friče obsahuje všechny tři autorovy básnické sbírky – Umělé květiny (1937, 2. vydání 1965), Poslední milá (1965 pod tit. Večerní světlo, 1967) a Na ulici (posmrtně 2002), a to v chronologickém pořadí podle data prvních vydání
sbírek. Edice představuje první pokus o kritické vydání Fričova díla, které by mělo dále zahrnout jeho veškerou známou básnickou, prozaickou a překladovou tvorbu.
„Z jakého to světa přichází sešit veršů Josefa Friče, nazvaný: Umělé květiny? ... Umělé?
Právě ty z nejživoucnějších, trhané spontánním pohybem na venkovských zahrádkách citu – tak jsou neliterární, samozřejmé, bez jakékoli konvence, bez inkoustu a papíru. Ale k těmto dětinným kvítkům lidové písně váže Frič květy u nás neznámé, ty z počátku světa,
kdy demiurg rozdával některým bolestem původní plachost a cudnost před tajemstvím. Komu, vedle Friče, byla dána (sorte provenit) takováto milost, jejíž hloubkami je zázračno? Vidíme ještě jen celníka Rousseaua. A to je nevinnost, to je sláva! A existuje vůbec větší hold
básníkovi, přiznáme-li, že jsme byli jeho písněmi nadšení, dojati, že nám vehnal slzy do očí nebo oči do slz? To jsme pak už v lásce, kde praví hlas milenců: řekni mi to ještě jednou – a ještě – a ještě! I čteme tyto verše znova a znova.“ – Vladimír Holan
(1937)
