Muž, který zachránil život arcivévody Františka Ferdinanda, budoucího následníka trůnu, byl skromný vědec a doktor medicíny Victor Eisenmenger. Do arcivévodových služeb vstoupil jako jeho osobní lékař v době, kdy hrozilo, že tuberkulóza Františka Ferdinanda zabije
stejně jako kdysi jeho matku. Doktor Eisenmenger musel bojovat nejen s nemocí, ale i s arcivévodovou nezlomnou vůlí, netrpělivostí a prudkostí. Více než dva roky žili na cestách v ustavičné honbě za příznivým klimatem, doktor poznal následníka trůnu jako málokdo a zůstal v
jeho službách i později. O letech strávených v denním kontaktu s těžce nemocným, o zážitcích z cest, ale i o době po uzdravení, kdy mohl sledovat arcivévodův soukromý rodinný i veřejný život, napsal paměti.
V době prvního vydání vyvolala knížka spory o tom,
zda a do jaké míry autor porušil diskrétnost. Avšak ze vzpomínek jasně vyplývá lékařův srdečný vztah k Františku Ferdinandovi i znalost poměrů u dvora, které popisuje s odstupem pozorovatele.
