Příběh dítěte, které v raném dětství přišlo o matku ? svůj vlastní příběh ?, vyprávím jazykem ztráty lásky a bezpečí, které v dětství obvykle skýtá náruč rodičů. Zavedu vás do nitra zraněné duše dítěte a později dospívající dívky. Knihou se jako
červená nit vine můj dialog s matkou ? nebo spíše monolog k ní, protože dialog vyžaduje odpovědi, které mi matka už nikdy nedá. Touha po dialogu je výrazem snahy dospělých dětí pochopit své rodiče a porozumět vlastním kořenům.
Velice často se mě na seminářích
nebo autorských čteních lidé ptají: Co vám pomohlo přežít takové dětství? Jak můžeme coby adoptivní rodiče nebo pěstouni pomoci svým dětem? Také v psychoterapii pracuji s dospělými lidmi, kteří byli zraněni raným opuštěním nebo prožili část dětství v náhradní
rodině a ptají se, jak si mohou pomoci. Některé odpovědi jsem v tomto druhém vydání nově připsala a shrnula do krátkých textů pro začínající terapeuty, náhradní rodiče i již dospělé děti, které prožily adopci, pěstounskou péči nebo ztrátu rodiče.
