V roce 1954 odjely dvě skupinky chlapců na odlehlý letní tábor, kde byly podněcovány k tomu, aby se navzájem šikanovaly, obtěžovaly a démonizovaly. Závěry vstoupily do dějin jako jedna z klasických a nejkontroverznějších studií sociální psychologie: experiment ve
Státním parku Robbers Cave.
Experiment byl proveden na vrcholu studené války a měl šťastný konec: chlapci se usmířili a psycholog Muzafer Sherif demonstroval, že i když jsou nenávist a násilí mocné síly, mají zrovna takovou moc spolupráce a harmonie. Dnes se pokus
předkládá jako důkaz, že za správných podmínek se mohou válčící strany udobřit. Avšak skutečný příběh těchto experimentů je daleko složitější a mrazivější.
V knize Ztracení chlapci zkoumá Gena Perryová experiment s jeho následky. Sleduje příběh
Sherifa, bouřlivého outsidera, který usiloval o vytvoření takového pokusu, jenž by porazil jeho osobní démony. Perryová čerpá z archivních materiálů a nových rozhovorů a skládá dohromady příběh o dramatu, vzpouře a intrikách, jaký se nikdy předtím nevyprávěl.
