Kniha se zabývá fascinujícím pozdně starověkým mystickým textem, který vznikl v talmudickém období v židovském prostředí v oblasti Blízkého východu. Patří mezi několik málo textů, u nichž není pochybnost, že náleží k žánru hejchalotické literatury. Tímto termínem
se označují pozoruhodné, u nás téměř neznámé texty, obsahující záznamy o mystických vizích lidí, kteří si říkali jordej merkava. Tato literatura se obvykle datuje do prvních několika století obecného letopočtu, vychází však z ještě starších tradic z období druhého
Chrámu. Především navazuje na vize proroka Ezechiela, který spatřil nebeský trůn-vůz, hebrejsky "merkava". Jde tedy o vize Boha na trůnu (případně jen vize trůnu) a obvykle i vize nebeské bohoslužby, kterou vykonávají andělé. Hejchalotická literatura je pak taková literatura, v
níž našla mystika merkavy své vyjádření v podobě putování nebeskými paláci nebo jednotlivými nebesy až k Božímu trůnu - merkavě (palác je hebrejsky hejchal, odtud název hejchalotická literatura).
