Kniha Naivní rostlina Bálinta Harcose vzbudila po svém vydání v roce 2006 v Maďarsku značný zájem. Mladý muž se rozhodne důsledně rozejít se vším, čemu věří (se svými niternými přesvědčeními a pravdami), i se všemi svými milovanými, k nimž je poután (se svou rodinou
a se svou láskou). Svůj plán líčí v monologu připomínajícím vodopád slov. Dívku, která při něm stojí až do samotného konce, hrdina nakonec zavraždí a sám vyběhne do ulic Budapešti. Přesněji řečeno, vyběhne do bývalé budapešťské židovské čtvrti, která byla v roce
1944, dva měsíce před osvobozením města, přeměněna na smrtonosné ghetto. Hlasy a jazyky Naivní rostliny sahají od markýze de Sade až k Hitlerovi, jako by si razily svou cestu časem, od osvícenství až po Osvětim. Dějiny však touto novelou procházejí lingvisticky, skrze samotný
jazyk, v uspořádaném proudu hlasů a argumentací.
Bálint Harcos (* 1976, Budapešť) je absolventem budapešťské Univerzity Loránda Eötvöse. První básnickou knihu vydal pod názvem Sebrané dílo Bálinta Harcose (2002). Za prózu Naivní rostlina (Budapešť 2006) obdržel cenu
Sándora Bródyho za prozaickou prvotinu roku. Záhy byla přeložena do němčiny (Naive Pflanze, 2008). Přesto nelze říct, že by byla všemi bez výhrad přijímána. Jeden z jejích kritiků dokonce vyzval Harcose k definitivní odmlce a čtenáře ke střelbě na autora.
