Autobiografický román Rady Biller (1930) je nahlédnutím do zkušenosti společných ruských a českých dějin 20. století od předválečných dob do začátku let sedmdesátých. Příběh Ley začíná v tehdy nádherném Baku třicátých let, kde přišla na svět jako dcera židovské
matky a arménského otce. Ještě před válkou se rodina odstěhovala do Moskvy, která tu ožívá v každodennosti, kterou český čtenář téměř nezná. Válka vyžene rodinu do Baškirska, na dlouhý čas odvede otce, matka s dcerou se vracejí přes Stalingrad zpět do Baku. Cesta se
opakuje, rodinu znovu spojí Moskva, ale to už je Lea dospělá a její dráha se zlomí směrem na západ. Prahu v podání Rady Biller vidíme trochu jinak než pohledem českých autorů, protože si všímá toho, co českým očím uniká.
Právě v téhle nenápadné konfrontaci je
zvláštní kouzlo Melounové slupky - Rada Biller má nasákavou schopnost houby, která dychtivě vstřebává všechno nové, a dovede o tom podat zprávu s nadhledem nepředpojatého pamětníka. Přesvědčivost a přitažlivost jejího vyprávění je nepochybně daná trojí kulturní
zkušeností - ruskou, českou a německou, připomínající to, co bylo českému prostředí kdysi vlastní a co se po pádu zdí a plotů díky autorům, jako je Rada Biller, zvolna znovu vytváří - vědomí, že je nás tady víc a že spolu musíme vyjít.
