Kniha se zabývá národní identitou Čechů a Češek z různých pohledů. Reflektuje, že lidé mají více sociálních identit a tyto identity jsou významně ovlivňovány sociálními skupinami, kterých jsme členy - věk, pohlaví, zaměstnání, vyznání, sídlo, a také
občanství.
Hlavní pozornost autorky a autoři věnují sociální skupině zvané národ, sociálním emocím (národní hrdosti), které lidé k národu mají, národním předsudkům a stereotypům. Zkoumají, kdo je považován za opravdového Čecha či Češku a jaké postoje mají lidé
k cizincům, kteří přicházejí pracovat a žít do České republiky. Stát, kterého jsou lidé občany nebo rezidenty, určuje jejich hospodářskou, sociální a politickou existenci. Teritoria států a jejich vnitřní uspořádání se však proměňují a spolu s tím se mění i
národní a teritoriální identity lidí.
Kniha ukazuje, jak vnímali obyvatelé Československa v letech 1990-1992 společný stát a jak rozdělení československé federace hodnotí po dvaceti letech samostatnosti a po deseti letech členství v Evropské unii. Autoři sledují, jak se
Češi a další obyvatelé členských zemí Evropské unie identifikují s jejími symboly a institucemi a jak rozdílnou image má Evropská unie v jednotlivých zemích.
