Aleš Ulm druhdy stvořil Kufr, veleúspěšnou to televizní soutěž. Není tedy divu, že k řečené bagáži má vřelý vztah a s nějakým tím kufrem tu a tam s chutí vyráží na cesty. Budiž zdůrazněno, že výhradně s kufrem, zavazadlem povýtce usedlým a solidním,
nikoli s orvaným batohem či vandrovním vakem dravého vzezření, jež by z něj rázem učinil dobrodruha lačného otisknout svou podešev v místa, kam lidská noha dosud nevkročila. Způsob jeho cestování je tedy veskrze krotký a kroky jeho míří v místa mnoha podešvemi značně
již ošlapaná, to však nikterak neznamená, že by se mu pod nohy nepletla dobrodružství a nestíhaly ho příhody podivuhodné, zapeklité a nevídané. Koneckonců i ze zmíněného televizního kufru se pokaždé vyvalily kdejaké potměšilé kuriozity a zvláštnosti, z nichž šla
soutěžícím hlava kolem. Budete-li se tedy u četby jeho úvah a zápisků z cesty do Thajska potutelně usmívat, pak je to tím, že veškeré zapeklitosti v knížce líčené se kliďánko mohly přihodit i vám…
