Autobiograficky laděné povídky Matka vzala roha volně navazují na knihu U útulku 5, v níž Edgar Dutka ztvárnil své zážitky z dětského domova, kde strávil dva roky poté, co jeho matku zavřeli na podzim roku 1948 komunisté. Právě její útěk z vězení a zanedlouho i z
Československa zachycuje úvodní a nejrozsáhlejší próza, podle níž je pojmenován celý soubor. V následujících povídkách jsme svědky školních let hlavního hrdiny, kdy vyrůstá v rodině pěstounů a řeší své zmatky citové i jiné. Milostné zrání i tápání, jakož i
karamboly s režimem, které zažívá mladý muž při studiu vysoké školy a během vojenské služby, jsou tématem dalších povídek. Náměty tří "australských" povídek vytěžil autor ze svého ročního pobytu v Austrálii v letech 1968-1969; tehdy mohl poprvé po dvaceti letech uvidět
svou matku.
Nakonec se rozhodl pro návrat a epizody z normalizace i zkušenosti stárnoucího muže ze současnosti vyplňují závěrečné čtyři povídky.
