Kniha obsahuje většinu autorových raných textů, publikovaných v souborech Rozcvičky (1966), Chlad (1967) a Čekání (1971) a povídku Heautontimorumenos věnovanou Janu Palachovi, otištěnou roku 1969. V těchto absurdních a často mrazivých, perfekcionistických groteskách, v této
poetické existenciální hře, tušíme touhu dotknout se těch nejzazších tajemství existence.
Dumitru Ţepeneag (nar. 14. 2. 1937 v Bukurešti) je výjimečným zjevem rumunské literatury; prozaik a esejista, jeden z nejvýznamnějších překladatelů z francouzštiny; je také
úspěšný šachista. V raných sedmdesátých letech odešel do francouzského exilu. Jeho dílo bylo vždy spojeno s politickou angažovaností, proti totalitě vystupuje z levicových liberálně-socialistických a anarchistických pozic. Je spoluzakladatelem a teoretikem literárního
oneirismu, který se radikálně postavil proti socialistickému realismu. Sen oneirismus chápal jako objekt vědomého zacházení za předpokladu permanentní kontrolující lucidity.
