Tato publikace se zejména na základě orálněhistorických rozhovorů snaží porozumět různým cestám, které dovedly zpovídané vědkyně a vědce k akademické dráze; mimo jiné hledá odpověď na otázku, co ovlivňovalo výběr oboru, v jakém budou působit, i jejich další
kariérní postup. Zároveň se pokouší na základě stejných pramenů popsat a pochopit praktický vědecký provoz a jeho proměny v období od počátku tzv. normalizace do současnosti. V komparaci vzpomínek na dobu před a po roce 1989 kniha současně zachycuje nejvýraznější změny,
které v dané oblasti nastaly s novým politickým uspořádáním a v jejichž obrysech do jisté míry žijeme dodnes.
Autoři knihy se nově zaměřili na narátory a narátorky z oblastí, jako je strojní inženýrství, jaderná fyzika, geologie, genetika, termomechanika, chemie, fyzika,
lékařství. Metodologická studie tedy zároveň reflektuje i možnosti a limity historického bádání v oblastech, které jsou tazatelům nesnadno dostupné. Jaký vliv to může mít na samotné vedení rozhovorů a jak tyto snahy zapadají do vývoje orální historie u nás i ve světě? I
to je jedna z otázek reflektovaných v této knize. Studie jsou navíc doprovozeny devíti vybranými editovanými rozhovory s pamětníky či pamětnicemi.
