Vše o slunci

V japonštině existuje krásné poetické slovo pro osluněné, sluncem ozářené místo
– hinata. Tato sbírka, završení volné básnické trilogie, kterou Luděk Čertík
rozvinul v knihách Mnohé řeky a Poslední divoké objetí, touží čtenáře a čtenářky na
takové slunečné místo přenést, cosi z pobytu na slunci, jenž chápe jako metaforu
pozemské existence ve všech jejích barvách a tóninách, zprostředkovat. Básně, které ji
spoluutvářejí, se obracejí ke slunci, středu všeho živého, v jeho nejrozličnějších podobách
– od hřejivého dotyku slunečních paprsků na obnažené paži po záři, kterou
nás oslňují naši nejbližší. To vše ve snaze ukázat, jak dalekosáhle slunce do našich
životů zasahuje, jak je nám kosmicky, tělesně i duševně blízké.