Platební neschopnost zaměstnavatele – ochrana zaměstnanců po novele
Novela přijata vládou kromě jiného nově definuje zaměstnance, jehož peněžní nároky v insolvenci řeší zákon. Je to fyzická osoba, která je u zaměstnavatele v pracovním poměru nebo se
kterou sjednal zaměstnavatel dohodu o provedení práce, pokud tato dohoda zakládá podle zákona upravujícího nemocenské pojištění účast na nemocenském pojištění (měsíční odměna vyšší než 10 tisíc korun měsíčně) anebo dohodu o pracovní činnosti (měsíční odměna
vyšší než 4 000 Kč, na jejichž základě jí vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Mezi tyto mzdové nároky patří i odstupné.
Akční plán vlády proti nerovnosti ve mzdách
Nerovnostmi v odměňování mužů a žen v
soukromé sféře se zabývala vláda. Přijala Akční plán rovného zacházení žen a mužů pro roky 2023-2026. Jedním z prvořadých cílů Akčního plánu jsou opatření ke zvýšení informovanosti odborů i zaměstnanců o výši odměňování žen a mužů. Toho by mělo být dosaženo
např. doplněním ZP o povinnost zaměstnavatele informovat odborovou organizaci o průměrných mzdách a platech a o tom každoročně informovat zaměstnance. Rovněž by se měla zintenzivnit kontrola inspektorátu práce na pracovištích.
Brigády zaměstnanců na dočasné a
příležitostné (sezonní) práce
Podnikatelské a výrobní možnosti často u zaměstnavatelů vytvářejí situace, že mají pro zaměstnance práci jen na kratší nebo určitou dobu. Obdobná potřeba vzniká i u sezonních nebo kampaňových prací. Nejen v personální praxi,
ale i mezi zaměstnanci se v těchto případech hovoří o tzv. brigádách nebo o termínovaném pracovním poměru. ZP tyto pojmy neuvádí, jedná se o dohody konané mimo pracovní poměr nebo o pracovní poměr na dobu určitou. Přinášíme informace, kdy je pro zaměstnavatele výhodné
sjednat dohodu o pracovní činnosti a kdy dohodu o provedení práce
