Období první československé republiky (1918-1938) z pohledu kriminální činnosti a práce vyšetřovatelů nebylo jen érou ze slavného televizního seriálu známého rady Vacátka a jeho "hříšných lidí" ani aférou týkající se nikdy nevyřešeného případu vraždy Otýlie
Vranské.
V této době bylo vyneseno více než čtyři sta nejvyšších trestů za kriminální trestné činy, které pravidelně plnily první stránky bulvárních novin, ale i seriózních deníků.
Ani fungující parlamentní demokracie, zaštítěná morální autoritou T. G.
Masaryka, nebyla překážkou pro různé aféry s konotacemi na nejvyšší politická místa. Nezůstalo však jen u nich - v ČSR řádil i mezinárodní organizovaný zločin, od padělání bankovek až po vraždy a atentáty. Tíživá mezinárodní situace, kdy republika byla obklopena
téměř samými nepřáteli, také přála v nebývalé míře špionáži.
Autoři, historici Jiří Plachý a Ivo Pejčoch, zmapovali toto období českých, respektive československých dějin a pro každý rok této éry vybrali do své nové knihy kriminální případ, který se v té
době těšil největší pozornosti celé společnosti.
Čtenář se tak může seznámit nejen s kauzou Otýlie Vranská, ale například i s případy psychicky narušeného otcovraha Zdeňka Hlasivce, Hildy Hanikové, která zorganizovala vraždu svého manžela, Oldřicha Filipína,
několikanásobného loupežného vraha, Marie Volfové, jedné z nejznámějších vražedkyň československé historie, či sexuálního devianta Svatopluka Štěpánka, známého jako "roudnický netvor".
Stranou zájmu autorů ale nezůstaly ani případy s politickým podtextem,
charakteristické především pro třicátá léta, takže se čtenář může podrobněji seznámit například s procesem s Volkssportem, tedy soudním líčením se sudetoněmeckými nacisty, pokusem o ozbrojený politický převrat v roce 1933, známým jako "židenický puč", nebo s fémovou
vraždou inženýra Formise. Aby ilustrovali postoj společnosti v období první republiky k homosexuálním vztahům, vybrali autoři pro rok 1927 případ soudního procesu s ženami obviněnými z lesbického vztahu.
