Úloha jídla v životě dítěte je zkoumána z různých hledisek a v širších souvislostech. Jsou sledovány vlivy potravy a jejích složek na tělesný a duševní vývoj. Jídelní chování dítěte se vyvíjí v závislosti na genetice, senzorických podnětech, motorických
dovednostech a sociálních interakcích. Od časného věku se formují postoje k jídlu, individuální preference a averze. Jídlo je součástí osobnosti dítěte, prožívání vztahů k vnějšímu světu, pohledu na vlastní schopnosti. Pro vývoj jídelního chování jsou důležité vlivy
rodiny a sociálního prostředí. Poruchy jídelního chování mohou vznikat od raného věku. Podíl na nich mají nutriční zvyklosti v rodině či negativní vlivy společnosti. K závažným poruchám vede spontánní redukce příjmu potravy i nadměrný příjem jídla přesahující
fyziologické potřeby organismu a ústící v obezitu. Osobnost dítěte je narušena i nevhodnými postoji vrstevníků. K obezitě přispívá snížená pohybová aktivita. Terapie i prevence poruch jídelního chování vyžaduje spolupráci rodiny, pozitivní motivaci dítěte, vytváření
nových forem chování, zájmů, postojů ke společnosti, životu, sobě samému.
