Narodil se v Praze, v deseti přišel do Německa a v sedmnácti začal studovat Němce – jejich knihy, jejich ženy, jejich chyby. Billerova autobiografická kniha zachycuje tragikomický příběh Žida, který se stane spisovatelem v zemi, v níž už žádní Židé žít neměli. Lehce,
ironicky a poeticky vypráví o člověku, který stále dokola slýchá, že by neměl trvat na tom, že bude tím, kým je, a jehož, jakmile začne psát, nikdo a nic nemůže zastavit. Maxim Biller je bezesporu jedním z nejotevřenějších a nejprovokativnějších německy píšících
autorů. Narodil se 1960 v Praze v rusko-židovské rodině, o deset let později emigroval s rodiči do Hamburku a dnes žije v Berlíně. Studoval literaturu na univerzitách v Hamburku a Mnichově a brzy začal publikovat v prestižních listech (Tempo, Der Spiegel, Die Zeit) kritické a
ironické sloupky. Když mu v roce 1990 vyšel knižně povídkový soubor Až budu bohatý a mrtvý, zařadil se mezi respektované německy píšící prozaiky. Jeho román Esra (2003) byl na základě soudního rozhodnutí stažen z knihkupeckých pultů a zakázán. Fantastického přijetí se
dočkala zejména jeho předposlední kniha Použitý Žid (Der gebrauchte Jude; česky pod názvem Židovský blues, Labyrint 2015). A velkou pozornost získala také ta poslední, novela V hlavě Bruna Schulze (Im Kopf von Bruno Schulz, 2013).V nakladatelství Labyrint česky vyšly jeho knihy
Obyčejné lásky (2010) a Země otců a zrádců (2011).
