Investování – daňové řešení
V § 518 ObčZ jsou uvedeny tři formy cenného papíru, přičemž určení formy nám udává, kdo je vlastníkem a jakým způsobem lze tento cenný papír převést:
• cenný papír na doručitele – cenný papír
neobsahuje jméno oprávněné osoby, cenné papíry jsou neomezeně převoditelné, a to pouhým předáním, držitel cenného papíru (akcie) je pro emitenta anonymní, jejich výhodou je snadná obchodovatelnost;
• cenný papír na řad – cenný papír obsahuje jméno
oprávněné osoby, k převodu je třeba rubopis (tzv. indosament) + vlastní předání + smlouva (avšak ta nemusí být písemná), takže v praxi postačuje indosament a předání;
• cenný papír na jméno – pro cenné papíry na jméno je typické, že obsahují jméno
oprávněného ve svém textu a převádějí se písemnou smlouvou (cesí) + předáním (tradicí).
Emisní podmínky vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků cenných papírů, jakož i podrobnější údaje o emisi. Peněžní částka, za kterou emitent cenný papír
vydává, je emisní kurs cenného papíru.
Úvěry a zápůjčky
Ve kterém případě hovoříme o zápůjčce a kdy budeme mít na mysli úvěr?
Základní rozdíly mezi zápůjčkou a úvěrem jsou tyto:
- předmětem smlouvy
o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky (u smlouvy o zápůjčce je možné přenechání libovolné věci určené podle druhu),
- ke vzniku smlouvy o úvěru postačuje dohoda o výše uvedených podstatných náležitostech, není nezbytné, aby k poskytnutí peněžních
prostředků skutečně došlo,
- smlouva o úvěru musí vždy obsahovat závazek zaplatit za poskytnuté peněžní prostředky úroky (není možné uzavřít bezúročnou smlouvu o úvěru).
Smlouva o zápůjčce i smlouvy o úvěru jsou definovány v zákoně č.
89/¬2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen občanský zákoník).
Nemocenské pojištění – komplexně pro praxi
Dávky nemocenského pojištění
Podle § 4 zákona o NP se z NP poskytují tyto
dávky:
– nemocenské,
– peněžitá pomoc v mateřství,
– dávka otcovské poporodní péče („otcovská“),
– ošetřovné,
– dlouhodobé ošetřovné,
– vyrovnávací příspěvek v těhotenství a
mateřství.
Z toho tedy vyplývá, že nový systém NP v zásadě převzal základní druhy peněžitých dávek z právní úpravy platné do konce roku 2008, tedy ze systému NP zaměstnanců (zejména ze zákona č. 54/¬1956 Sb. a zákona č. 88/¬1968 Sb.). Došlo pouze ke
změně názvu podpory při ošetřování člena rodiny v ošetřovné. Jiná plnění, než čtyři dávky – nemocenské, mateřská, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek – nebyla ze systému NP až do r. 2017 poskytována.
Zásadní změnu pro systém dávek přinesl r.
2017, resp. r. 2018. Zákonem č. 148/¬2017 Sb. byla s účinností od 1. 2. 2018 zavedena do systému NP nová dávka otcovská a zákonem č. 310/¬2017 Sb., byla s účinností od 1. 6. 2018 zavedena do systému NP šestá dávka – dlouhodobé ošetřovné.
Zdravotní pojištění – postupy zaměstnavatele
Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout
příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této
činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných zákonem.
Těmito výjimkami jsou zejména situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1. – 7. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, a pojistné zaměstnavatel neodvádí u zúčtovaných plnění, vyjmenovaných v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
