Pomoc sobě i jiným je v prvé řadě stav mysli a přesné poznání mezi jednání ničivým a blahodárným.“ Tak by mohlo znít moto této knihy, která je přepracovaným vydáním úvah významného předválečného orientalisty nad odkazem dvou výjimečných duchovních postav
lidských dějin. Jeho syntetizující pohled se zaměřuje na styčné body mezi křesťanstvím a buddhismem a nachází řadu až provokativně společných rysů, ať už z pohledu mravní čistoty člověka, nesmrtelnosti duše, zkušenosti nebo poznání. Zvláštní pozornost však věnuje
otázce karmy, stěžejního pojmu buddhistického učení, který má v křesťanských písmech celou řadu významných rezonancí.
