„Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu,“ píše Martin M. Šimečka ve své knize. To zlo se nazývá
fašismus a má charakter pandemie, která napadá lidskou mysl a šíří se po území západní civilizace. Rozumíme však příčinám, kvůli kterým je fašismus zpět? A pokud jim rozumíme, ztratí tím na síle? Jak přemýšlet o lidech, kteří se vzdali rozumu, a o mlčící, pasivní
většině? A je vůbec nutné o nich přemýšlet? br br Martin M. Šimečka se obratně pohybuje mezi vzpomínkami na život v disentu, myšlenkami historiků a spisovatelů a úvahami o povaze zla, o hlouposti, vzdoru i přátelství, o paralelní společnosti, která si vytváří vlastní
pravidla a žije nezávisle na většině, aby našel odpověď na otázku: jak žít dobrý život v zemi, která se odvrací od demokracie?
